Přeskočit na: navigaci

Univerzita
Jana Amose Komenského Praha


Anotace a recenze

Josef MUSIL : Sociální a mediální komunikace.
Univerzita J. A. Komenského, Praha 2010. ISBN  978-80-7452-002-0.

Vysokoškolská učebnice „Sociální a mediální komunikace“ je určena posluchačům magisterského studia oborů nespecializovaných na sociální a masovou komunikaci. Na rozdíl od skript je tento text míněn jako plnohodnotná učebnice, méně závislá na ústním výkladu, jehož užitečnost tím ovšem nemá být nikterak zpochybněna.

Tématika zahrnuje základní pojmy z oblasti teorie komunikace a komunikační vědy, poznatky ze sociální a mediální komunikace a detailnější analýzu přínosů a rizik soudobých hromadných sdělovacích prostředků. Značná pozornost je věnována současnému stavu i před-pokládanému vývoji informační společnosti v souvislostech kulturních a sociálních aspektů životního stylu, trávení volného času i pracovních aktivit.

Jedním z hlavních cílů kurzu je systematizování základních znalostí o médiích v pří-padech absence mediální výchovy a jisté doplnění klasických humanitních oborů (politologie, sociologie, filosofie) o poznatky a souvislosti spojené s informační společností. Výběr témat byl kromě metodicko-pedagogického hlediska řízen i snahou o pojetí komunikační vědy jako živého, stále se vyvíjejícího a aktuálního oboru, proto jsou exponována témata umožňující vnímání komunikace v aktuálních společenských a politických souvislostech.

Koncepce komunikace je založena na přístupu komunikačních věd, ale tématicky práce není omezena tímto oborem. Četné přesahy, zejména do sociologie a politologie, byly nutné k vystižení všech důležitých aspektů mezilidské komunikace na současném stupni vývoje lidské společnosti.

Libor  Dolejší

Zdeněk ČASTORÁL: Strategický management.
Univerzita J. A. KomenskéhPraha, 2010. ISBN   978-80-86723-94-5.

Problematika změn je v managementu závažnou a klíčovou otázkou. Jsme součástí změn, aniž si to musíme vždy uvědomovat. Je na nás, jak se s nimi vyrovnáme. Totéž platí o managementu. Pro manažery nesmí být změna hrozbou, ale východiskem pro rozvoj nových příležitostí. Ten, kdo se chce naučit a zvládnout management a dokázat ho efektivně uplatňovat v praxi, musí vstoupit do svatyně základních pravidel managementu a skrytých tajemství uměn

Publikace zkušeného autora nabízí čtenářům strategický pohled na závažnou problematiku managementu změn a znalostního managementu. Jejich využitím může organizace získat zásadní a podstatná strategická aktiva. Publikace poskytuje věcný, logicky uspořádaný a komplexní pohled na tuto problematiku s východisky pro manažerskou praxi.

Čtenáři v knize ocení, že publikace je průvodcem, navigátorem a pomocníkem k osvojování si těch nejlepších teoretických a praktických poznatků pro zítřek, pro zítřek již dnes.

Libor  Dolejší

Lukáš NOVOTNÝ: Politologie.
Univerzita J. A. Komenského Praha, 2010. ISBN   978-80-7452-003-7.

Na trhu sice v dnešní době existuje již řada politologických učebnic (např. Heywood, Křižkovský - Adamová), které se však zásadně zaměřují na oborové specialisty. Novotného skripta vhodně zohledňují potřeby výuky některých oborů na Univerzitě, jejichž studijní plány sice obsahují předmět politologie v rámci společného základu, avšak jejich studenti přistupují ke studiu politiky bez větších znalostí a orientace v těchto otázkách. Proto lze snahu o vytvoření speciálních skript pro tuto početnou (a stále narůstající) skupinu studentů považovat za jednoznačně správnou a žádoucí.

Novotného skripta jsou přehledně členěna do tematických kapitol, což usnadňuje práci s nimi. Jsou pojata spíše narativní formou. Zároveň však narativní odstavce jsou prokládány textem rozděleným do bodů či schematických tabulek, což jistě usnadní studentům práci a orientaci v textu.

Jakub Rákosník

Olga NYTROVÁ, Marie PiKÁLKOVÁ: Dialog mezi hodnotami aneb hodnoty vyřčené a hodnoty žité.
Univerzita J. A. Komenského,  Praha 2011. ISBN   978-80-7452-014-3.

Každý z nás hledá univerzalitu a zamýšlí se občas nad všeplatnými lidskými hodnotami. Uvědomuje si, jak jsou vnitřně provázané. Hodnoty a hodnotová orientace jsou součástí osobnosti. Spolu s potřebami, zájmy a postoji vytvářejí motivaci k jednání člověka a určují směr jeho jednání. Oproti základním potřebám hodnoty představují motivaci socializovanou a kultivovanou, nejsou to izolované prvky bez vzájemných vazeb. Uvažujeme-li o hodnotách, před svoji vnitřní instanci svědomí předstupujeme jako před soud, kde stojíme jako obžalovaní i jako obhájci. Hodnoty v našem osobním životě souvisejí samozřejmě i s tím, jak prožíváme hodnoty v pracovním, profesním životě. V souvislosti s daným tématem se vynořuje řada otázek.

Touží každý člověk po tom, aby mohl rozpoznávat smysl svého života? A hledá jej dokonce i v extrémních životních podmínkách, uveďme kupříkladu psychiatra V. E. Frankla, zabývajícího se v této souvislosti mezní zkušeností koncentračního tábora v době II. světové války.

Co je to setkání člověka s člověkem? Co je „jáství“ a „tyství“, které nás zachraňuje před nicotou? Co je setkání s druhým v dialogu? Je pravý a hluboký dialog převratnou událostí? Jde nám o dialogicky žitý život?

Patří tázání se k lidské podstatě? Toužíme po světle poznání? Jak hodnoty, které uznáváme a přijímáme aplikovat ve svém životě, ve své praxi? A přemýšlí lidská bytost o souladu hodnot, které uznává,  se svým životním partnerem?

Proč je někdy v životě tak náročné sladit svoji svobodu s hodnotou k ní úzce přináležející, tedy s odpovědností?

Je láska univerzální hodnota, která motivuje k aktivitám? Přejeme si, řečeno s Komenským, sestoupit z labyrintu světa do ráje svého srdce? Chceme prožívat lásku a přátelství, uskutečňovat své lidské bytí? A je pro nás v této souvislosti důležitá a nenahraditelná rodina jako „kolébka hodnot“?

A naopak, setkáváme se často s konfliktem hodnot, těch „vyřčených“ a skutečně „žitých“? Vadí nám příliš konzumně zaměření a sobečtí lidé, kteří jdou takzvaně „přes mrtvoly“? Nebo si myslíme, že altruismus a obětavost jsou už hodnotami zastaralými a tak se jim z pohodlnosti a egoismu vyhýbáme?

Co je tedy naší perspektivou, co je naší nadějí v uváděných oblastech? Tyto a jiné otázky si kladou autorky publikace Dialog mezi hodnotami pod úhlem své profesní a generační zkušenosti. A jak konstatuje ve své předmluvě k publikaci univ. profesor Jan Barták, „nenabízejí hotové soudy, ale vedou čtenáře k samostatnému souzení. Nedávají tedy hotové recepty, neurčují, co máme dělat, ale poskytují kritéria, podle nichž můžeme posuzovat naše myšlení, rozhodování, vůli k činu a vlastní jednání, za něž neseme odpovědnost.“

Olga Nytrová